Při kliknutí na F11 se fotky zvětší, zpětným kliknutím návrat k normálu...
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Filmový průmysl má v Hostivaři dlouholetou tradici. Hostivařské filmové ateliéry jsou v provozu od roku 1935. Jsou zde 4 ateliéry.
Součástí ereálu je i bývalý parní mlýn - U Továren čp. 674 - dílo architekta Bohumila Hypšmana (dříve Hübschmann 1878 - 1961) je památka československé průmyslové architektury. Hostivařský mlýn a pekárna byly postaveny v letech 1920 - 1923. Koncem 40. let byl parní mlýn využit jako pracoviště právě zřizovaného Ústavu jaderné fyziky, kde byl umístěn první jaderný urychlovač v Československu. Od roku 1952 se pracoviště nazývalo Laboratoř nukleární fyziky, vedené prof. Ing. Čestmírem Šimáněm, DrSc. Nemovitá kulturní památka.
Novější ateliéry - Filmové studio GATEO jsou umístěny v bývalé továrně Kameníček, ve které se vyráběly dodnes sloužící hrotové brusky. Později byla továrna přejmenována na TOS Hostivař.
V menším areálu jsou postaveny již několik let kulisy ve kterých se natáčí nekonečný seriál Ulice.....
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 17.3.2013
  • 1 095 zobrazení
  • 0
  • 88
Při Ústavu pro choromyslné byl roku 1909 zřízen hřbitov sloužící k pohřbívání zemřelých pacientů a zaměstnanců. Vysvěcen byl v září 1909 knížecím arcibiskupským vikářem Josefem Mejsnerem.V září 1909 se zde konal první pohřeb.

V období 1. světové války sloužil hřbitov k uložení ostatků vojáků zemřelých na tyfovou epidemii. Celkem ji zde bylo pohřbeno 2.860.

V polovině 20.stol. bylo ukončeno pohřbívání a hřbitov byl v roce 1963 převeden pod Pohřební službu.

Celková rozloha hřbitova je 25.000m2. Hřbitov je lemován zdí se dvěma vchody. Vlevo od hlavní brány stála kaple, později vyhořela a dnes jsou z ní jen ruiny. Celkem zde bylo více než 3.000 hrobů.

V posledních letech je hřbitov upravován, jsou odstraňovány náletové dřeviny, u hlavní brány byla umístěna informační deska.
Kategorie: dokumentykultura
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • leden 2012 až březen 2013
  • 945 zobrazení
  • 0
  • 1111
Pan Karel Tarantík se synem vytvořili na zahradě za domem muzeum letadel a vojenské techniky pod širým nebem....
Kategorie: dokumentykoníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2010
  • 716 zobrazení
  • 0
  • 00
Přehrada Orlík je dalším ze stupňů Vltavské kaskády na území jižních Čech. Byla budována v letech 1954 - 1961. U paty hráze byla na levém břehu postavena hydroelektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami.
Na pravém boku hráze je ozubnicový výtah pro lodě, který nahrazuje plavební komory obvyklé na jiných přehradách. Orlická přehrada je v řetězu vltavských přehrad článkem největším, nejvyšším a nejmohutnějším. Její 450 m dlouhá hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Zadržuje jezero o ploše 2.732 ha, dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m. Jezero obsahuje 717 mil. metrů krychlových vody a je objemem zadržené vody největším v republice.
Kategorie: dokumentykrajina
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 16.6.2012
  • 320 zobrazení
  • 1
  • 66
Osada Žampach na řece Sázavě leží mezi známějšími městečky Kamenný Přívoz a Luka pod Medníkem. Je zde známý stejnojmenný jez, poslední na toku Sázavy. Ve středověku zde stávaly tzv. puchýrny, kde se drtila ruda s obsahem zlata. Od Kamenného přívozu vede na Žampach 1200m dlouhá, částečně zasypaná strouha z r. 1861, kterou se přiváděla voda pro pohon důlních strojů. Přes strž Kocour se klene nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - 41,73 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků o světlosti 12 metrů a je veden obloukem o poloměru 180 metrů. Je postaven ze žuly. Most se stavěl v letech 1897 - 1899. První vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové. V létě 2012 probíhá oprava mostu, první od jeho postavení.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 23.6.2012
  • 304 zobrazení
  • 0
  • 44
http://bohnice.info/historie.html

Statek Vraných - č.p. 1

Staré Bohnice si zaslouží pozornost především díky svému původnímu historickému jádru, které se zachovalo. Historické návsi dominuje krásně opravený statek Vraných č.p.1, Bohnická 36. Na štítu má letopočet 1777 a dochoval se zřejmě v původní zdobené podobě.

Kostel sv. Petra a Pavla

Bohnice byly ve středověku významným místem na jedné z důležitých cest z Prahy na sever. Svědčí o tom kamenný kostel Sv. Petra a Pavla , který pochází již z 12. století. Jeho stáří dokládá pergamenová listina , která byla nalezena v olověné krabici r. 1790 při rozebírání starého hlavního oltáře. Současná podoba kostela je dána přestavbou do pozdně barokní podoby z roku 1805. Zbytky původního zdiva po obou stranách lodi byly při opravách záměrně ponechány odkryty.

Kostel svatého Petra a Pavla byl vysvěcen 30. května 1158 králem Vladislavem.

Kolpingův dům - č.p. 3

Obecní škola na bohnickém náměstíčku byla založena roku 1788. Při požáru dne 15. července 1827 vyhořelo mnoho domů včetně budovy školy, byla obnovena až roku 1839. Byla jednotřídní, ale roku 1841 byla přeměněna na dvojtřídku. Žáci sem však docházeli ještě roku 1978. Dům byl zrekonstruován a od srpna roku 1994 slouží jako azylový dům pro matky s dětmi, který je známý pod názvem Kolpingův dům. Byl pojmenován podle kněze Adolpha Kolpinga, který žil v 19. století a jehož lze označit za jednoho z prvních sociálních pedagogů. V azylovém domě se nachází 7 samostatných bytových jednotek pro 10 matek s 20 dětmi a jeden krizový pokoj.

Hospic Štrasburk - č.p. 12

Již v 11. století stála na místě dnešního hospice zemanská tvrz, kostel a budova, která byla využívána jako noclehárna kupců, kteří putovali po obchodní stezce do Prahy. Stavba byla označována jako takzvaný Dolní dvůr. Později sloužil tento objekt jako zájezdní hostinec Štrasburk a obydlí pro hospodářský personál. Ve 20. století byla budova využívána jako ubytovna Psychiatrické léčebny a od 1. 1. 1998 v ní sídlí hospic. Nabízí 23 jednolůžkových a jeden dvoulůžkový pokoj pro ubytování nevyléčitelně nemocných onkologických pacientů.

Bohnický zámek - č.p. 14

Ve 2. polovině 18. století byl zbudován menší pozdně barokní komplex Bohnického zámku. Na počátku 19. století proběhla rekonstrukce zámku. Jeho průčelí bylo upraveno v klasicistním slohu. Další menší úpravy byly provedeny roku 1913. Z původního zámeckého areálu se do dnešního dne dochovala pouze jednopatrová budova s mansardovou střechou a s věžičkou a přilehlá vstupní brána.

Bohnická fara - č.p. 4
První zpráva o samostatné bohnické farní obci v pražské diecézi pocházejí z let 1344 – 1350, kdy byl arcibiskupem Arnošt z Pardubic. Po skončení husitských válek nebyla fara delší dobu využívána. Roku 1702 byly Bohnice připojeny k faře v Liboci. Bohnická fara je jednopatrová barokní budova s valbovou střechou pocházející z roku 1738. V tomto roce totiž byla obnovena samostatná bohnická farní obec. Dne 15. července 1827 vypukl požár v domě č.p. 6 a rozšířil se na několik dalších budov včetně fary. Během tří let však byla budova zrekonstruována. Při této opravě byly obnoveny fasády a upravena barokní výzdoba. Na počátku 21. století proběhla rekonstrukce.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 20.4.2013
  • 253 zobrazení
  • 0
  • 1111
Libeňský ostrov je poloostrov připojený ke břehům Libně. Dříve to byl skutečný ostrov, největší ze skupiny asi deseti ostrůvků mezi Libní a Holešovicemi.
Dnešní podoba tohoto území je výsledkem regulace z let 1927–1928. Tehdy byl vybudován Libeňský most a upraven Libeňský přístav. Koryto Vltavy bylo v místech holešovického meandru přeloženo k západu a zkráceno asi o 1100 metrů.
Libeňský ostrov byl spojen s libeňským břehem a navíc se ocitl ve slepém rameni Vltavy. Úzká západní kosa oddělující toto rameno od hlavního toku řeky (někdy označovaná jako Maninský ostrov) vznikla uměle v místě původního koryta. Je zastavěna hlavně různými skladišti.
Již od roku 1927 je Libeňský ostrov využíván k rekreaci. V letech 1926–1934 měl Eduard Štorch v severní části ostrova pronajatý pozemek, který si vyhlédl již začátkem 20. let, a ve skautském duchu zde provozoval svůj výchovný projekt Dětská farma. Sídlí zde dvě organizace Českého zahrádkářského svazu, dále oddíly vodáků, vodního motorismu, Junák, tenisový a volejbalový oddíl, Dům dětí a mládeže, lanové centrum a další. Pod protipovodňovou zdí je umístěna legendární hospůdka U Budyho.
V roce 2002 byl ostrov zasažen povodněmi a většina staveb poničena. Poté zde byl vybudovaný protipovodňový systém, který vedle zdi zahrnuje i vrata uzavírající vjezd do Libeňského přístavu. Ta jsou umístěna u ústí řeky Rokytka do mrtvého ramene Vltavy v Thomayerových sadech.
Na Libeňský ostrov 90. let, zejména do zdejší hospůdky U Budyho, je zasazen děj filmové komedie U mě dobrý na motivy povídek Petra Šabacha, kterou podle scénáře Petra Jarchovského natočil v roce 2008 Jan Hřebejk.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 16.3.2013
  • 214 zobrazení
  • 0
  • 88
Tyhle hady jsem objevil na břehu Slapské přehrady...
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 28.4.2012
  • 203 zobrazení
  • 0
  • 00
http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?article_id=2069
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kou%C5%99im#Zaj.C3.ADmavosti_m.C4.9Bsta
Kouřim
V místní krajině je dokázáno osídlení lidmi již z mladší doby kamenné, zhruba 3000 let př. n. l.. V 6. století n. l. přicházejí Slované z kmene Zličanů a v 7. století vzniká na místech dávného slovanského osídlení Stará Kouřim. Význam mohutného opevněného hradiště se mohl směle měřit s Prahou. Tzv. Kristiánova legenda z 10. století vypráví o souboji zlického knížete Radslava s přemyslovským knížetem Václavem, který Radslava božím zásahem bez boje porazil. Zlické knížectví, které se stalo nebezpečným konkurentem Prahy, bylo vyvráceno ve dvou taženích Václavova bratra Boleslava I., zvaného Ukrutný, a následně přešlo do majetku Slavníkovců. Hradiště Stará Kouřim zaniklo kolem roku 936.
Rovněž Slavníkovci začali brzy ohrožovat zájmy v Praze sídlících Přemyslovců. Mocenský střet obou rodů vyvrcholil historicky známým vražděním v Libici nad Cidlinou roku 995, kdy z celého slavníkovského rodu přežili pouze nepřítomní biskup Vojtěch, jeho bratři Radim a hlava rodu kníže Soběslav. Tento masakr učinil Přemyslovce konečně vládci nad Kouřimskem a zároveň učinil toto území jádrem vznikajícího českého státu. Kouřimským knížetem se stal Dněpolt III. z větve Přemyslovců, toho ale jeho mocenské ambice dovedly až k povstání proti králi Přemyslu Otakaru I. Jeho vzpoura byla však rozdrcena, Dněpolt zabit a hradiště zničeno. Z této doby pochází druhá legenda o vzniku jména města obsažená v Dalimilově kronice.
Dnešní Kouřim, kdysi jedno z nejvýznamnějších královských měst v Čechách, byla založena kolem roku 1260 patrně králem Václavem I. Nebývalý rozkvět středověké Kouřimi, nakrátko přerušený husitskými válkami, trval až do roku 1547, kdy bylo město částečně oslabeno konfiskacemi v souvislosti s jeho účastí v protihabsburském povstání.
Největší úpadek města však nastal po roce 1620 v době třicetileté války, kdy bylo téměř zcela zničeno. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtenštejna a vylidněná Kouřim byla nadto několikrát vydrancována nejen procházejícími švédskými, ale též císařskými vojsky.
V 19. století se Kouřim - prý vinou svých radních - ocitla mimo hlavní dopravní tepny a proto se zde nerozvinul žádný významnější průmysl. Dnešní město s množstvím památek je tedy pouze častým cílem milovníků historie.

Náměstí
Náměstí o rozloze 16 250 metrů čtverečních je zachováno v původním rozsahu od založení města a patří k největším náměstím českých středověkých měst. Poprvé bylo vydlážděno roku 1536, současné dláždění je z poloviny 19. století. Pod náměstím se skrývají spletité podzemní chodby dodnes neznámého rozsahu.Zástavba po obvodu náměstí je středověkého původu s gotickými sklepy. Domy měly původně podloubí a bohaté štíty. V roce 1811 postihl část náměstí požár, po němž byly při opravách z protipožárních důvodů všechny domovní štíty směrem do náměstí odstraněny a podloubí zazděna.
Na náměstí se také nachází Mariánská kašna z roku 1850, postavená na místě bývalého barokního morového sloupu z roku 1694. Ze zrušeného sousoší byla ponechána pouze socha Panny Marie Immaculaty. Další zajímavostí náměstí je obrovský kámen Prokopa Velikého, který sem byl umístěn roku 1934 u příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan.

Kostel sv. Štěpána a zvonice
Arciděkanský chrám sv. Štěpána je hlavní dominantou náměstí, ale i celého města. Byl budován současně se stavbou města v 60. letech 13. století jako trojlodní bazilika a je zajímavou ukázkou tzv. burgundského slohu. Tři kostelní lodě jsou uzavřeny pětibokými závěry a tyčí se nad nimi dvě mohutné věže. Obě byly původně vyšší a v posledním patře je spojoval krytý most, který shořel roku 1670 a věže byly pak sníženy. Chrám se přes četné požáry zachoval téměř v původní podobě, byl novogoticky opraven 1877 a 1908 (západní průčelí). Pod zvýšeným presbytářem je osmiboká krypta z let kolem 1260, sklenutá na ozdobný střední sloup. Uvnitř jsou zdi osazeny zajímavou galerií patnácti renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století.

Zvonice
Goticko-renesanční zvonice tvoří společně s chrámem sv. Štěpána hlavní dominantu města. Tato 34 m vysoká hranolová stavba byla postavena v roce 1525, 1570 přestavěna italským mistrem Filippem a objevují se na ní první znaky renesančního slohu v Kouřimi. Dnešní podobu jí vtiskla až novogotická přestavba na počátku 20. století, kdy byla zvýšena o další patro se sdruženými okny a hodinami a zastřešena vysokou a složitou střechou. Je známá především svými zvony, které jsou zavěšeny tzv. holandským způsobem (také "vysoké točení") – srdcem vzhůru. Zvon je zaklesnut v obrácené poloze a když se uvolní, překlopí se a vlastní vahou naplno rozhoupá, takže nedochází k tzv. "šturmování" na začátku. Ukončit zvonění je ovšem náročnější: zvoník musí zvon silně rozhoupat, zachytit v horní poloze a zaklesnout. Z původních čtyř zvonů se dodnes zachovaly pouze dva: "Štěpán" o váze přes 1 000 kg a zvon "Marie" o váze asi 700 kg.

Muzeum
Je umístěno v bývalé staré radnici, je výsledkem pozdně barokní přestavby starší gotické radnice.
V muzeu najdeme expozice pozůstatků z pravěkého osídlení i slovanského osídlení. Spolu s nimi si můžeme prohlédnou i model středověké Kouřimi. V lapidáriu je bohatá sbírka gotických sochařských fragmentů z kláštera a kostela cisterciáků, zbořeného 1421 husity, i z dalších zbořených kostelů v okolí (Klášterní Skalice aj.). Mezi exponáty je Kronika česká od Václava Hájka z Libočan z roku 1541 nebo kniha městských práv ze 16. století. Není opomenuta ani památka slavných kouřimských rodáků, kterým je věnován celý sál.
Z výstavy nejnovějších archeologických objevů na Kolínsku je nejdůležitějším objevem kostra asi dvanáctileté dívky, datovaná kolem roku 1100 z pohřebiště, odkrytého na kouřimském náměstí v roce 1997.

Lechův kámen
Lechův kámen je výrazné skalisko na cestě k bývalé Staré Kouřimi. Z tohoto místa dával podle legendy kníže Lech kouřem ohně znamení svému bratru Čechovi na horu Říp. Nedaleko od Lechova kamenu je malá kaplička svatého Víta. Všude v okolí jsou ještě patrné zbytky slovanských hradeb.

Kostel sv. Trojice
Hřbitov s kostelem sv. Trojice byl založen roku 1591, kdy již přestal vyhovovat starý hřbitov při chrámu sv. Štěpána. Kostel je pozoruhodný především tím, že se při jeho výstavbě uplatnil gotický i renesanční sloh. Dnes je kostel zařízen barokním vybavením, neboť původní renesanční shořelo v době třicetileté války.

Městské opevnění
Kouřimské městské opevnění je velmi rozsáhlé. Budovalo se od 13. do 16. století. Po třicetileté válce zdi a bašty zpustly a nebyly již nikdy obnoveny, pouze v 17. století došlo k nejnutnějším opravám městských bran. Přesto se však zachovaly především rozsáhlé úseky vnějšího hradebního pásu s 18 půlválcovými věžemi, 4 baštami a s valem na západní a severní straně města, které patří k nejdelším zachovaným městským opevněním v Čechách. Do města se vstupovalo čtyřmi pevnými branami – Kolínskou, Pražskou, Malotickou a Olešeckou. Zachovala se pouze brána Pražská, gotická, dnes dvoupatrová věž je považována za nejlépe zachovanou raně gotickou městskou bránu v Evropě. Ostatní tři brány byly zbořeny v 19. století, na jejich místě se dnes nacházejí pamětní desky.
Hradeb se také dotýká první písemná zmínka o Kouřimi, v níž je její městské opevnění dáváno za vzor městům Kolínu a Přelouči.

Santiniho kaple
Nevelká kaple Panny Marie Pomocné stojí v prostoru někdejšího středověkého popraviště „Na Stínadlech“. Byla postavena 1727 snad Janem B. Santinim na památku pěti mnichů, upálených zde roku 1421 husity. Je vynikajícím příkladem barokní symboliky a slouží jako pohřební síň.
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • květen 2013
  • 201 zobrazení
  • 0
  • 88
Kobyliská střelnice vznikla v roce 1890 na okraji vsi Kobylisy na sever od Prahy. Zprvu sloužila pro výcvik pěchoty, ale brzy se stala také výletním místem. Vojenské kapely tu pořádaly koncerty, byla zřízena konírna a cvičila se jízda na koni. Po 1. světové válce nacvičovaly na střelnici i měšťanské sbory, Sokol a další spolky.

Za 2. světové války zřídila německá správa Prahy v zadní části střelnice popraviště. Bývalá konírna se proměnila na poslední vězení odsouzených. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Zvuky výstřelů byly záměrně přehlušovány spouštěnými motory autobusů a automobilů. Od 30. května do 3. července bylo popraveno téměř 540 osob, mj. Alois Eliáš, Vladislav Vančura, Evžen Rošický či skupina občanů Lidic. Dodatečně 4. a 5. září zde byli také zastřeleni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem. Poslední poprava byla uskutečněna 7.5.1945.
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
  • 31.3.2012
  • 199 zobrazení
  • 0
  • 00
V prostoru Boží Dar již vzniklo v r. 1922 vojenské letiště, na kterém operovalo prvorepublikové letectvo. Pravděpodobně z té doby se zachovalo označení Balonka pro čtvrť současných Milovic, odkud byly vypouštěny meteorologické balony pro potřeby blízkého letiště. Za druhé světové války byl prostor i s letištěm v rukou německé armády a sloužilo tak potřebám Luftwaffe. Po té přešlo opět do rukou čsl. letectva, ovšem pouze do r. 1968, kdy došlo ke vpádu vojsk Varšavské smlouvy na naše území a následné okupaci Sovětskou armádou, která v Milovicích zřídila velitelství Střední skupiny vojsk. Poslední sovětský voják z Milovic a tedy i z letiště odešel 30.6.1991. V současné době je letiště využíváno piloty sportovních ultralight letounů, okolí letiště připomíná město duchů....
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • srpen 2013
  • 196 zobrazení
  • 0
  • 33
Nádherný slunečný výlet na Slapy...
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 28.4.2012
  • 176 zobrazení
  • 0
  • 33
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2011
  • 175 zobrazení
  • 0
  • 00
Jsou zde ustájeni koně, lamy, kozy a také tu žije makak Bolek.....
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • říjen 2011 až březen 2012
  • 165 zobrazení
  • 0
  • 66
Vápencové lomy v okolí Mořiny
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • srpen 2012
  • 157 zobrazení
  • 0
  • 33
Kategorie: přírodazvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 19.11.2011
  • 147 zobrazení
  • 0
  • 00
Jako první je vodárenská věž. I když leží vlastně ještě na katastru Horní Libně. Postavena roku 1904, vysoká 42 m, objem vody 178m3. V současnosti rekonstruována a přestavěna na mezonetový byt... Dále koupaliště v ulici Pod Statky z 50. let minulého století, v r. 2005 při výstavbě metra Kobylisy provedena celková rekonstrukce, legendární restaurace Vlachovka z r. 1928 a nakonec centrum Seleziánů Dona Bosca (http://cs.wikipedia.org/wiki/Salesi%C3%A1ni_Dona_Bosca)
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 2.3.2013
  • 146 zobrazení
  • 0
  • 1313
7 komentářů
  • listopad 2015
  • 129 zobrazení
  • 2
  • 77
Hostivařská přehrada (vodní nádrž Hostivař) je přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy. Její vodní plocha zasahuje do městských částí Praha 11, 15 a Praha-Petrovice. Dosahuje maximální rozlohy 42 ha a objemu 1 845 000 m3 při hladině v nadmořské výšce 248 m. Přehrada je dlouhá 2,5 km a široká až 400 m, její maximální hloubka je 12 m. Její výstavba probíhala v letech 1961–1963, napuštěna byla v roce 1964. Je to největší vodní plocha v Praze. Zemní sypaná hráz je vysoká 13 m a v koruně je její délka 110 m.

Od jara 2010 je přehrada vypuštěná, bylo odbahněno její dno a provedena revitalizace břehů. Napuštěna by měla být do léta 2012.
Kategorie: dokumentypříroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 9.4.2012
  • 117 zobrazení
  • 0
  • 22
Tenhle kraj mezi Cínovcem a Nakléřovem mám rád, nádherná krajina, příroda i výhledy,.....
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • srpen 2008 až září 2011
  • 116 zobrazení
  • 0
  • 33
72 metrů dlouhý dřevěný hradlový most přes řeku Vydru. Most zachytával soustavou tyčí plavené dřevo a směroval ho do Vchynicko-tetovského plavebního kanálu . Až do roku 1953 přes most vedla silnice z Rokyty na Modravu. Po vybudování nové cesty přes Antýgl ztratil starý most význam a začal chátrat až byl odstraněn. Toto je věrná kopie postavená v roce 2001.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2014
  • 115 zobrazení
  • 1
  • 00
Při dnešní návštěvě Ondřejova jsem neplánovaně zhlédnul účastníky rallye..... Někteří sice už byli na trase ale i tak bylo na co se dívat... Cestou na Ondřejov jsme se ještě zastavili v Jevanech u Jevanského rybníka, na jehož břehu je bývalý hotel Grand známý z filmu Dovolená s Andělem...
Kategorie: autasportzábava
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 22.6.2013
  • 114 zobrazení
  • 0
  • 33
Branický most spojuje Braník a Malou Chuchli. Je též nazýván „most inteligence“ (na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence, právníků, filosofů, lékařů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí, byl postaven ve letech 1949 – 1955. Provoz byl zahájen 30.5.1964. Most má šířku 14 metrů, 15 polí s rozpětím 53,5 metru, převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů. Chodník pro pěší je umístěn uprostřed mezi kolejištěmi. S délkou 910 m by mohl být nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Položena je však na něm jen jedna kolej, protože navazující tunel nad Malou Chuchlí byl dokončen pouze jako jednokolejný. Při stavbě tunelu se ukázalo, že skála nemá dostatečnou pevnost, proto byla polovina jeho roury proti mostu provedena jen pro jednu kolej místo plánovaných dvou. Druhá kolej na mostě byla sice původně umístěna, ale pak zase snesena.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 30.6.2012
  • 105 zobrazení
  • 0
  • 44
Tábořiště Soumarský most leží při toku Teplé Vltavy. Místem prochází linie opevnění budovaného před 2. světovou válkou. Většina bunkrů je zarostlých v lesích, v kempu je jeden díky obětavosti místního nadšence vojenské historie upraven do skoro již autentické podoby . . .
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec 2015
  • 105 zobrazení
  • 1
  • 22

Nebyla nalezena žádná alba.

Při kliknutí na F11 se fotky zvětší, zpětným kliknutím návrat k normálu...

Adresa na Rajčeti

www.12jirka.rajce.idnes.cz

Aktivní od

4. července 2011

Pohlaví

muž

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama