Název

Kouřim - doplněno..

Popis

http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?article_id=2069
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kou%C5%99im#Zaj.C3.ADmavosti_m.C4.9Bsta
Kouřim
V místní krajině je dokázáno osídlení lidmi již z mladší doby kamenné, zhruba 3000 let př. n. l.. V 6. století n. l. přicházejí Slované z kmene Zličanů a v 7. století vzniká na místech dávného slovanského osídlení Stará Kouřim. Význam mohutného opevněného hradiště se mohl směle měřit s Prahou. Tzv. Kristiánova legenda z 10. století vypráví o souboji zlického knížete Radslava s přemyslovským knížetem Václavem, který Radslava božím zásahem bez boje porazil. Zlické knížectví, které se stalo nebezpečným konkurentem Prahy, bylo vyvráceno ve dvou taženích Václavova bratra Boleslava I., zvaného Ukrutný, a následně přešlo do majetku Slavníkovců. Hradiště Stará Kouřim zaniklo kolem roku 936.
Rovněž Slavníkovci začali brzy ohrožovat zájmy v Praze sídlících Přemyslovců. Mocenský střet obou rodů vyvrcholil historicky známým vražděním v Libici nad Cidlinou roku 995, kdy z celého slavníkovského rodu přežili pouze nepřítomní biskup Vojtěch, jeho bratři Radim a hlava rodu kníže Soběslav. Tento masakr učinil Přemyslovce konečně vládci nad Kouřimskem a zároveň učinil toto území jádrem vznikajícího českého státu. Kouřimským knížetem se stal Dněpolt III. z větve Přemyslovců, toho ale jeho mocenské ambice dovedly až k povstání proti králi Přemyslu Otakaru I. Jeho vzpoura byla však rozdrcena, Dněpolt zabit a hradiště zničeno. Z této doby pochází druhá legenda o vzniku jména města obsažená v Dalimilově kronice.
Dnešní Kouřim, kdysi jedno z nejvýznamnějších královských měst v Čechách, byla založena kolem roku 1260 patrně králem Václavem I. Nebývalý rozkvět středověké Kouřimi, nakrátko přerušený husitskými válkami, trval až do roku 1547, kdy bylo město částečně oslabeno konfiskacemi v souvislosti s jeho účastí v protihabsburském povstání.
Největší úpadek města však nastal po roce 1620 v době třicetileté války, kdy bylo téměř zcela zničeno. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtenštejna a vylidněná Kouřim byla nadto několikrát vydrancována nejen procházejícími švédskými, ale též císařskými vojsky.
V 19. století se Kouřim - prý vinou svých radních - ocitla mimo hlavní dopravní tepny a proto se zde nerozvinul žádný významnější průmysl. Dnešní město s množstvím památek je tedy pouze častým cílem milovníků historie.

Náměstí
Náměstí o rozloze 16 250 metrů čtverečních je zachováno v původním rozsahu od založení města a patří k největším náměstím českých středověkých měst. Poprvé bylo vydlážděno roku 1536, současné dláždění je z poloviny 19. století. Pod náměstím se skrývají spletité podzemní chodby dodnes neznámého rozsahu.Zástavba po obvodu náměstí je středověkého původu s gotickými sklepy. Domy měly původně podloubí a bohaté štíty. V roce 1811 postihl část náměstí požár, po němž byly při opravách z protipožárních důvodů všechny domovní štíty směrem do náměstí odstraněny a podloubí zazděna.
Na náměstí se také nachází Mariánská kašna z roku 1850, postavená na místě bývalého barokního morového sloupu z roku 1694. Ze zrušeného sousoší byla ponechána pouze socha Panny Marie Immaculaty. Další zajímavostí náměstí je obrovský kámen Prokopa Velikého, který sem byl umístěn roku 1934 u příležitosti 500. výročí bitvy u Lipan.

Kostel sv. Štěpána a zvonice
Arciděkanský chrám sv. Štěpána je hlavní dominantou náměstí, ale i celého města. Byl budován současně se stavbou města v 60. letech 13. století jako trojlodní bazilika a je zajímavou ukázkou tzv. burgundského slohu. Tři kostelní lodě jsou uzavřeny pětibokými závěry a tyčí se nad nimi dvě mohutné věže. Obě byly původně vyšší a v posledním patře je spojoval krytý most, který shořel roku 1670 a věže byly pak sníženy. Chrám se přes četné požáry zachoval téměř v původní podobě, byl novogoticky opraven 1877 a 1908 (západní průčelí). Pod zvýšeným presbytářem je osmiboká krypta z let kolem 1260, sklenutá na ozdobný střední sloup. Uvnitř jsou zdi osazeny zajímavou galerií patnácti renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století.

Zvonice
Goticko-renesanční zvonice tvoří společně s chrámem sv. Štěpána hlavní dominantu města. Tato 34 m vysoká hranolová stavba byla postavena v roce 1525, 1570 přestavěna italským mistrem Filippem a objevují se na ní první znaky renesančního slohu v Kouřimi. Dnešní podobu jí vtiskla až novogotická přestavba na počátku 20. století, kdy byla zvýšena o další patro se sdruženými okny a hodinami a zastřešena vysokou a složitou střechou. Je známá především svými zvony, které jsou zavěšeny tzv. holandským způsobem (také "vysoké točení") – srdcem vzhůru. Zvon je zaklesnut v obrácené poloze a když se uvolní, překlopí se a vlastní vahou naplno rozhoupá, takže nedochází k tzv. "šturmování" na začátku. Ukončit zvonění je ovšem náročnější: zvoník musí zvon silně rozhoupat, zachytit v horní poloze a zaklesnout. Z původních čtyř zvonů se dodnes zachovaly pouze dva: "Štěpán" o váze přes 1 000 kg a zvon "Marie" o váze asi 700 kg.

Muzeum
Je umístěno v bývalé staré radnici, je výsledkem pozdně barokní přestavby starší gotické radnice.
V muzeu najdeme expozice pozůstatků z pravěkého osídlení i slovanského osídlení. Spolu s nimi si můžeme prohlédnou i model středověké Kouřimi. V lapidáriu je bohatá sbírka gotických sochařských fragmentů z kláštera a kostela cisterciáků, zbořeného 1421 husity, i z dalších zbořených kostelů v okolí (Klášterní Skalice aj.). Mezi exponáty je Kronika česká od Václava Hájka z Libočan z roku 1541 nebo kniha městských práv ze 16. století. Není opomenuta ani památka slavných kouřimských rodáků, kterým je věnován celý sál.
Z výstavy nejnovějších archeologických objevů na Kolínsku je nejdůležitějším objevem kostra asi dvanáctileté dívky, datovaná kolem roku 1100 z pohřebiště, odkrytého na kouřimském náměstí v roce 1997.

Lechův kámen
Lechův kámen je výrazné skalisko na cestě k bývalé Staré Kouřimi. Z tohoto místa dával podle legendy kníže Lech kouřem ohně znamení svému bratru Čechovi na horu Říp. Nedaleko od Lechova kamenu je malá kaplička svatého Víta. Všude v okolí jsou ještě patrné zbytky slovanských hradeb.

Kostel sv. Trojice
Hřbitov s kostelem sv. Trojice byl založen roku 1591, kdy již přestal vyhovovat starý hřbitov při chrámu sv. Štěpána. Kostel je pozoruhodný především tím, že se při jeho výstavbě uplatnil gotický i renesanční sloh. Dnes je kostel zařízen barokním vybavením, neboť původní renesanční shořelo v době třicetileté války.

Městské opevnění
Kouřimské městské opevnění je velmi rozsáhlé. Budovalo se od 13. do 16. století. Po třicetileté válce zdi a bašty zpustly a nebyly již nikdy obnoveny, pouze v 17. století došlo k nejnutnějším opravám městských bran. Přesto se však zachovaly především rozsáhlé úseky vnějšího hradebního pásu s 18 půlválcovými věžemi, 4 baštami a s valem na západní a severní straně města, které patří k nejdelším zachovaným městským opevněním v Čechách. Do města se vstupovalo čtyřmi pevnými branami – Kolínskou, Pražskou, Malotickou a Olešeckou. Zachovala se pouze brána Pražská, gotická, dnes dvoupatrová věž je považována za nejlépe zachovanou raně gotickou městskou bránu v Evropě. Ostatní tři brány byly zbořeny v 19. století, na jejich místě se dnes nacházejí pamětní desky.
Hradeb se také dotýká první písemná zmínka o Kouřimi, v níž je její městské opevnění dáváno za vzor městům Kolínu a Přelouči.

Santiniho kaple
Nevelká kaple Panny Marie Pomocné stojí v prostoru někdejšího středověkého popraviště „Na Stínadlech“. Byla postavena 1727 snad Janem B. Santinim na památku pěti mnichů, upálených zde roku 1421 husity. Je vynikajícím příkladem barokní symboliky a slouží jako pohřební síň.

Kategorie a štítky

Nastavení