Roudnice nad Labem

Název

Roudnice nad Labem

Popis

Roudnice nad Labem
Ač archeologické vykopávky dokládají osídlení na území dnešní Roudnice již z dob prehistorických, nejstarší písemné zprávy o ní máme až z 12. století.
Díky výhodné poloze na tzv. Lužické cestě, nabývá tehdejší trhová osada Rúdnica rychle na hospodářském významu a ve 13. století získává jako jedna z prvních status města. Název Rúdnica (někdy též Rúdník) byl s největší pravděpodobností odvozen od rudného pramene, který zde vyvěrá. Po vystavění hradu se město stává oblíbeným sídlem pražských biskupů a později arcibiskupů, v jejichž majetku město bylo. Pravděpodobně zde byl vysvěcen na kněze Mistr Jan Hus a na hradě jistou dobu pobýval i císař Karel IV. V počátku husitství sem arcibiskup Konrád z Vechty přesouvá sídlo konzistoře, které do té doby bylo v Praze. Roudnice je však již roku 1421 dobyta a značně poničena husitským vojskem. Při husitských vpádech byl zničen i zdejší klášter, který nebyl již nikdy obnoven. Po tomto, pro Roudnici velmi těžkém období, změnilo město několikrát majitele, což k dalšímu rozkvětu také příliš neprospělo. Za třicetileté války bylo město dvakrát vypáleno Švédy. V té době bylo již v rukou rodu Lobkowiczů, kteří mu přikládali vskutku královský význam a věnovali mu zaslouženou péči. Důkazem toho může být třeba to, že jej Václav Eusebius z Lobkowicz ustavil jako hlavní a nedělitelný rodový majetek. Tím bylo až do roku 1945. Tento šlechtic také nechal přestavět zdejší hrad na barokní zámek a i jinak se zasloužil o růst města. Díky rozkvětu strojírenství a železnice, se Roudnice v 19. století stává průmyslovým i hospodářským centrem celého Podřipska. To mělo samozřejmě i svá negativa. Železnici musel ustoupit kostel sv. Václava, při rozšiřování města byly pobořeny městské hradby i jejich vstupní brány. Do historie města se zapsalo i obrozenecké hnutí, které z něj učinilo jedno z center svých kulturních a osvětově vzdělávací aktivity.
Konec 2. světové války znamenal nový mezník rozvoje města. Začíná stavba velkého sídliště, nové nemocnice s poliklinikou a řady sportovních areálů. Tento přelom však přináší i jistou kulturní ztrátu. Po vyvlastnění zámku byl jeho depozitář zčásti zničen, zčásti umístěn v jiných zámcích a muzeích v ČR. V roce 1960 oslabuje správní význam tohoto přirozeného centra oblasti, když je zrušen zdejší Okresní národní výbor. Sametová revoluce přináší naděje na znovunabytí dřívějšího významu a hrdého postavení města. Výsledkem občanských iniciativ je například obnovení Podřipského muzea, péče o historické památky nebo vydávání ročenky „Vlastivědný sborník Podřipsko“.

Roudnický zámek
Raně barokní zámek v Roudnici nad Labem vznikl v letech 1652 – 1684 na místě původního románského hradu, který byl v pozdějších obdobích rozšiřován a upravován. Počátkem 2. pol. 16. století bylo za Jana Tarnovského z Tarnova postaveno italskými mistry východní křídlo, navazující na okrouhlou věž tvořící východní zakončení hradu. Další stavební úpravy následovaly po převzetí panství Vilémem z Rožmberka v roce 1575. Jeho čtvrtá manželka Polyxena z Pernštejna se po smrti manžela znovu v roce 1603 provdala, a to za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Po jejich sňatku byl zámek dál rozšiřován, manželé nechali vybudovat nové západní křídlo. Tím získal hradní areál svůj typický uzavřený lichoběžníkový půdorys. Zcela nová stavební epocha nastala za Václava Eusebia z Lobkowicz. Ten se rozhodl v roce 1652 pro radikální přestavbu původního areálu. Prvním z přizvaných italských architektů byl Pietro Colombo, který provedl opravy stávajícího areálu. Následně Francesco Caratti navrhl pravidelný půdorys o čtyřech křídlech kolem uzavřeného obdélného nádvoří. Podílel se však jen na přípravných pracích a na realizaci spodních pater východního křídla. Navázal na něj Carlo Orsolini, který však záhy zemřel, a stavbu převzal Antonio Porta (1668), který stavbu započatou v roce 1652 dovedl v roce 1684 k úspěšnému završení. Zámek byl zařízen velmi hodnotným mobiliářem. Bývala v něm lobkovická knihovna, do níž byla v 17. století přemístěna slavná sbírka rukopisů humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, lobkovický rodový archiv a muzeum, jehož součástí byla vynikající sbírka zbraní, italských a delftských fajánsí, porcelánu, stříbra, skla, miniatur a nábytku. V zámku se také nacházela proslulá roudnická sbírka obrazů, jež vznikla spojením obrazáren rožmberské, pernštejnské a lobkowiczké, s vynikajícím souborem portrétů od španělských, nizozemských i středoevropských malířů. Za druhé světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě, po ní armádě české. Až do r. 2009 zde sídlila vojenská konzervatoř.

Období

Statistiky

  • 39 fotek
  • 0 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Roudnice nad Labem
Komentáře Přidat